Život je těžký. Pořád na nás někde vykukují reklamy, které nás přesvědčují, že nutně potřebujeme další drahé věci, že musíme jet na dovolenou, která je zrovna levnější, ale cena je pořád dost vysoká a my se zamotáváme do výdajů, které přesahují naše možnosti. Je to hloupost.
Pravda je, že často na nás tlačí vlastní děti, které chtějí před kamarády vypadat, že jsou ze zámožnější rodiny a mají strach z přiznání, že k moři se letos nepodívají. Nebo že si rodiče nemohou dovolit koupit poslední model iphonu, a tak často dáme na jejich škemrání a vyhledáme si společnost, u které se zadlužíme.
Je nesmysl to dělat. Já vím, že se může stát ledacos a nic jiného než půjčka nezbývá, ale to je pro mě krajní případ.
Dneska se páry sestěhovávají ve zralejším věku než dvacet let, tudíž už nějakou dobu pracují a pokud aspoň trochu přemýšlejí o budoucnosti, měli by si nějaké peníze ukládat. Nejde přece udělat- co vydělám, to utratím a ještě něco navíc.
Na rodiče se spoléhat nedá, obzvlášť pokud má člověk ještě sourozence. Navíc ti také potřebují peníze, nemůžou jen podporovat své rozmařilé děti.
Lepší strategií je- začít v prvním zaměstnání ukládat peníze.
Kdysi, když mi bylo sotva po dvacítce, můj budoucí muž založil konto u jedné společnosti, kam ročně ukládal dost peněz. Tehdy mi to přišlo jako každé mladé holce veselé, když mi řekl, že šetří na budoucnost našich dětí.
Jasně, mohlo to skončit s jinou ženou a potomky, ale myšlenka, že mladý muž myslí na budoucnost a šetří, aby jednoho dne nebyl zaskočený finančními nároky na studium, bylo fantastické.
Já jsem také šetřila jako svobodná, ale když jsme se vzali, bylo to náročnější, než jsem si dokázala představit. Museli jsme si dost věcí odepřít a to bohužel, dnešní mladí, nedokážou.
Mám pocit, že dnes každý žije okamžikem a je mu fuk, jak jednou dopadnou jeho děti. Ať si vezmou půjčku, hlavně, když já si užívám a oni mají všechno hned.
Tenhle způsob života se mi nelíbí.
Dokonce už znám i dost mladších, co využívají mamahotel a i přesto, že chodí do práce, mají exekuci, protože si chtějí dopřávat nad své možnosti. Podléhají reklamám a nechtějí být za outsidery, kteří jedou v létě pod stan místo do pětihvězdičkového hotelu jako někteří jejich kamarádi.
Podle mého je lepší třeba dva roky se o dovolené potulovat po vlasti, mít mobil dokud funguje a občas si odpustit nějakou zábavu, kde se vydává víc peněz, než se zadlužit zpravidla u nebankovního sektoru a spadnout do platební neschopnosti a tím pádem do exekuce.
Zkuste se zamyslet nad tím, jestli skutečně potřebujete jet každé léto k moři, v zimě na hory, nebo jestli vaše děti opravdu potřebují předražené mobily a zda musí najít pod stromečkem novou herní konzoli.
Já vím, nikdo nechce před ostatními vypadat jako chudák, ale když si koupíte něco drahého za vlastní peníze a nemusíte i v horečce chodit do práce, abyste vydělávali na splátky, pocítíte velkou úlevu.
