V uplynulém období nás zrovna moc toho dobrého nepotkalo. I ti, kteří nejednou v minulosti snili o tom, jak krásné by bylo, kdyby nemuseli chodit do práce a mohli se povalovat doma, už toho po uplynulém období určitě mají plné zuby, a to, co všechno jsme museli nebo naopak nemohli, určitě nepotěšilo nikoho.
Zkrátka a dobře nevzpomínáme na dobu lockdownů souvisejících s koronavirovou pandemií ani trochu rádi. Vzpomínky na to, jak jsme žili, netěší určitě nikoho z nás. Stejně jako určitě není nikdo nadšený ani z toho, co ještě stále musíme dodržovat, aby se pokud možno aspoň udržel současný mírně optimistický stav věcí.
Dodnes jsme se s následky koronavirové pandemie zcela nevypořádali, dodnes máme v našich řadách relativně velké množství těch nakažených. A byť jich není ani zdaleka tolik, kolik jsme jich tu mívali ještě i před pár měsíci, pořád ještě nemůžeme být v klidu. Protože polevíme-li, může se tu ona pandemie rozvinout nanovo, i relativně nízký počet nakažených by stále ještě mohl onu infekci rozšířit.
A tak se určitě musíme snažit o boj s koronavirem i nadále.
Třeba i tím, že budeme používat antigenní testy. Jakkoliv totiž tyto nejsou ani něčím, co by přímo jejich uživatele před nákazou ochránilo, jakkoliv tyto ani nevyléčí ty nakažené, mají svoji nespornou pozitivní úlohu. Díky takovým testům se může kdokoliv i sám lehce vyšetřit. A pokud přijde na to, že je pozitivní, tedy nakažený, může nejen zahájit vlastní léčbu, ale také uvědoměle zabránit tomu, aby se od něj nakazili další lidé.
A jistě mi dáte za pravdu, že to je důležité. Natolik důležité, že bychom se měli testovat. Protože čím více nemocných či bezpříznakových přenašečů koronaviru odhalíme a izolujeme do jejich úplného vyléčení, tím spíše se stane ona nepříjemná pandemie minulostí. Což si přejí určitě všichni rozumní lidé z našich řad.
