Digitální tisk zaznamenal v posledních pěti letech obrovský rozmach. Ve srovnání s jinými technologiemi tisku jde o nebývalou expanzi vzhledem k jeho širokým možnostem využití. Dá se předpokládat, že tento trend bude pokračovat i v brzké době, v horizontu pěti až deseti let, kdy doplní, anebo přímo nahradí stávající techniky sítotisku, flexotisku obalových materiálů, anebo malonákladové série ofsetu.
V současné době se realizuje obvykle suchým tonerem v laserových kancelářských i domácích zařízeních. V menším rozsahu pak inkoustovými tiskárnami, které v průmyslovém pojetí realizují tiskový obraz celoplošně, na rozdíl od domácích inkoustových tiskáren.
Výhody digitálního tisku
Průmyslové zpracování tiskových zakázek je realizováno v převážné většině (zhruba z 95 procent) pomocí čtyř hlav s barevnými kazetami, jen malé procento vyžaduje více tiskových hlav, což jsou např. sedmihlavové HP Indigo.
Zajímavé by bylo porovnat tuto tiskovou technologii s dobou před deseti, patnácti lety. Tehdy platilo, že náklady na provoz jsou optimální při počtu výtisků maximálně do 300 kusů, dnes se tato hranice posunula až na 1000 výtisků. Tím značně konkuruje ofsetové technologii, která je určena primárně pro velké zakázky. Jeho předností jsou také nižší nároky na předtiskovou přípravu, systém je celkově flexibilnější a lze snáze realizovat i kontrolní tisk.
Nevýhoda
Prozatím je tou nejpodstatnější nižší kvalita u celoplošného tisku. Problematické je vytváření kvalitativně stabilní úrovně u pokrytí plochy více než z 60 procent.
Inkoustové stroje
Polygrafická výroba rozlišuje čtyři základní druhy inkoustových tiskáren
· UV inkoust – vytvrzovaný potisk pomocí složky UV záření.
· Water-based – vodou ředitelné barvy.
· Full/hard nebo mild/light, případně eco solvent jsou tzv. solventní inkousty s chemickými rozpouštědly.
· Bio (eco) solvent – speciální druh solventních náplní s biologicky odbouratelným rozpouštědlem.
