Trabant se stal lidovým vozidlem a pamatujete-li dobu socialismu, možná jste se s nimi také potkávali na dovolené u Máchova jezera, kde se stanovalo v lese v chatové osadě Bílý kámen nedaleko obce Doksy, a Trabanty tu mívaly převážně mezinárodní označení DDR. V těsném sousedství Trabantu se vypínal stan typu hangáru, pod nímž byla ubytována třeba celá rodina, ovšem nutno podotknout, že stanování v lese mezi voňavými borovicemi a s písečným povrchem pod vámi nemělo chybu. Horší to bylo s Trabanty ve chvíli, kdy jste byli nuceni jet za kolonou několika vozů, kterou nebylo možné předjet – vdechování spalin z dvoutaktních motorů bylo přímo nechutné.
Trabanty ovšem nejezdily pouze jako lidová přibližovadla, počítalo se s nimi i v případě automobilových závodů. Některé byly dokonce velmi kuriózní, například v červenci roku 1996 probíhaly závody v Poříčí nad Sázavou a startovní čára byla umístěna přímo na levém břehu řeky Sázavy, kde kempovali vodáci. Z hluku a zápachu benzínových spalin byste zřejmě neměli radost ani vy, ovšem to už je dávná historie a vzpomínky na tu dobu jsou nyní spíše úsměvné a s nostalgickým nádechem.
Trochu té nostalgie si můžete připomenout Trabantem 601 v závodní úpravě z roku 1969. Jedná se o velmi precizní ruční práci na konstrukci modelu auta v měřítku 1:43 v bílé barvě s typickou bledě modrou střechou a se závodním číslem 52. Trabantům se sice přezdívalo „bakeliťák“ kvůli jejich plastové karosérii, tehdy šlo o tzv. duroplast, což byla fenolformaldehydová pryskyřice pojená recyklovanou bavlnou, ovšem nutno podotknout, že plastové díly byly na svou dobu zpracovány velice zdařile.
Trabant mnohdy sklízel posměch, to ano, ale po sametové revoluci byl jedním z typů vozidel, které si oblíbili milovníci automobilových veteránů, a ačkoli od ukončení výroby v roce 1991 již uplynulo 34 let, Trabanty jsou stále součástí spanilých jízd, například v Blansku, v Jičíně, v Jinolicích nebo v Plumlově.
