Příroda nám občas ukazuje, jakou má sílu a sesílá na nás čtyři živly. Znáte je? Už starověcí filosofové definovali čtyři živly a to oheň, vzduch, vodu a zemi. Všechny živly potřebujeme ke svému životu, ale pokud se stane, že jeden z těchto živlů se vymkne přírodě z rukou, nastává lidstvu, které živel postihne velmi těžká chvilka.
Oheň, tedy obrovské požáry, které dovedou zničit gigantické plochy. K největším požárům patří ten z roku 1915, kdy shořela plocha 1 milion km2.. Požáry ale nemusíme považovat za to nejhorší, co může les či porost potkat. Požár sice zničí rostliny a prohoří i kořeny, ale na spáleništi se rychle objeví nový život a rozhodně po požáru nezůstane neúrodná zničená pustina.
Vzduch, myšleno vítr, vichřice, uragán, tornádo, to je živel, který si odnese klidně celou vesnici, což už bohužel zažila i naše republika. Tenhle živel způsobí škody, které jsou většinou spíše majetkové, i když vichřice umí i polámat stromy apod. Škody je potom třeba co nejrychleji uklidit, protože polámané stromy se mohou rychle stát domovem např. kůrovce, a to by byla další katastrofa.
S vodou, jakožto živlem, se setkáváme v našich krajích asi nejčastěji. Stačí pár dní prudkých přívalových dešťů a je o problém zaděláno. Rozvodněné potoky, ve kterých běžně teče jen strouha, nestíhají odvádět vodu, ta se vyleje z koryta a bere s sebou vše, co ji přijde do cesty. Často se nám prožene voda domem a zanechá za sebou nánosy bahna a bláta. Tady nám nepomůže ani instalatér nonstop. Říká se, že před vodou neutečete, ale pokud se schováte, tak voda zase odteče a pak přijdou na řadu holínky, lopaty a sušáky na zdivo. A zbývá nám země. V ČR se se zemětřesením naštěstí nesetkáváme, a pokud se náhodou někde trochu zachvěje zem, považujeme to spíše za zážitek než za pohromu. A k tomuhle živlu bychom mohli přiřadit ještě sopky, které jsou spojením země a ohně, ale ty se ČR vůbec netýkají.
